Postřehy z Japonska

Garfie bramborovy salat potvrzuju, ovsem jist ho k snidani hulkama byl pro me dost zazitek

​

Garfie ....."Oni jsou ale zase velmi upjatí v přemýšlení, na všechno musí mít postupy a hrozně obdivují naši vynalézavost, to že si v každé situaci víme rady. Japonci těžko řeší problémy, na které nemají postupy, i v soukromém i ve veřejném životě. Těžko říct, co je příčina a co důsledek, jestli společnost vychovává takové lidi, nebo je výchova důsledkem jejich přirozené povahy...". - nemáš nějaký příklad, co třeba neumí vyřešit v soukromém životě dle nějakého postupu? Neumím si to úplně představit...nebo i v pracovním životě nakonec, kdekoliv.

Lenka22 V pracovním je to tak, že v podstatě o ničem nemůžeš rozhodnout sama, vždy existuje postup, jak řešit nějakou situaci. Pokud se náhodou stane, musíš věc konzultovat s nadřízeným, případně širším týmem. K tomu mám velmi vyhrocený případ, z Fukushimy, kde došlo zároveň ke dvěma neočekávaným událostem, tj. zemětřesení a navíc tsunami. Fukushima měla krizový plán jak pro zemětřesení, tak pro záplavy, ale nepočítala s tím, že nastane oboje zároveň. Nepamatuju si úplně podrobnosi, ale tehdejší ředitel elektrárny žádal o povolení vypnout jede z reaktorů, nedostal ho, ale přesto nakonec rozhodl podle vlastního uvážení, jeho kolegove prý byli v naprostém šoku. Mám dojem, že se to velmi řešilo, ale jeho výhoda byla, že to rozhodnutí bylo správné. 

No a v tom soukromém mám jeden oblíbený příkad, už jsem ho tu určitě kdysi psala. Ikea tady nabízí takovou službu (nevím jestli je to i u nás), koupíš si za nějakou sumu krabici, naplníš čím chceš, a oni ti ji zdarma doručí domů. Balila jsem za pokladnami nějaké věci a vedle stál takový mladý japonský pár, v ruce krabici a jeden(!) polštář, který se do té krabice snažili dát, ale bohužel byl větší asi o dva centimetry na výšku. Rozumíš, nic, že by se snažili narvat něco 2x většího, prostě jednoduše zavřeš krabici, přelepíš, polštář se tam v pohodě vejde. Oni to po deseti minutách a všech  možných úhledch natočení polštáře vzdali, pokrčili rameny a krabici vrátili. 

Victoria  Já si to vůbec neberu osobně. Já si tu zemi nevybrala, ale už jsem se tady nějakým řízením osudu ocitla a mám tu svým způsobem druhý domov, mám určitě tendence hledět na něj z té lepší stránky. 

Garfie to je přesně, stejně zazitky má muž. 

Dávali do Korey stroje na údržbu. Tam odstrojili třeba motory a našli něco, co nebylo v zakázkovém listu. Úplně běžná věc, zavolá se reprezentant, ten se k tomu nějak vyjádří a jedeme dál. Ne tak v Korey. Tam se to muselo vydiskutovať až na úroveň nejvyššího vedení, pak zas než to doteklo dolů, no týden v háji. A takto to otočili třeba 5x. Muž úplně rostl. 

Kolikrát to byla věc, která se podle manuálu výrobce ani nedala řešit nějak jinak. Nebo díl nebyl skladem - tak to byl už úplný konec. Oni byli schopni navrhnout akorát řešení typu: počkat několik týdnů až měsíců na dodávku nového. 

Torrah S těmi všedními drobnostmi mám zrovna dvě zajímavé historky. Minulý týden jsme byli v hospodě s dvěma pány, firemními účetními (psala jsem tu myslím, jak jsme nedopili lahev, tak ji tam máme podepsanou schovanou). Jeden říkal, že se mu bude vdávat dcera a o víkendu přijde na návštěvu ženich, tak že je hrozně nervozní, bylo to takové milé. No a my se ptali na nějaké podrobnosti...a on říká, já vůbec nic nevím, v životě jsem toho kluka neviděl, to bude první setkání. Přišlo mi to úplně neuvěřitelné. Byl to takový sympatický milý pán, žádný "tatíček" z filmu pro pamětníky, kterému se bojíte říct, že k obědu budou knedlíky místo řízku. Dceru toho druhého muž dokonce zná, jako malou holku, tak se na ni ptal a on odpovídal podobně, jakože co má vystudováno a že vůbec netuší, jestli s někým chodí nebo tak...

No a historka číslo dvě, asi před týdnem jsme byli nakupovat v Costku, takový americký hypermarket, něco jako Makro u nás. Mimo jiné jsme tam koupili bambusové klíčky, no a oni nám teď o víkendu volali, omluvili se, že zjistili, že ty klíčky měly v době prodeje jen dva dny do data spotřeby, takže teď obvolávají zákazníky, kteří si je podle výpisu koupili, upozorňují je na to a nabízí refundaci při příštím nákupu...položka asi za 20 korun, kupujeme je pořád, nevydrží čerstvé moc dlouho.

continuity  To je tak a úplně přesné! Asi to mají v sobě všichni Asiaté? Muž má z práce tolik podobných historek. Vlastně si myslím, že v tom tkví jádro jeho úspěchu tady, prostě umí najít řešení. Jeho zdejší šéf (už zmiňovaný Paul McCartney) je moc fajn, žil 8 let v Česku a muže si tady drží a oprašuje jako poklad. Někdy je to ale Japoncům proti srsti, myslím, že muže i trochu zneužívá pro nepopulární změny, protože sám by je neprosadil, zatímco ten gaidžin má "omluvu", jak už jsem tu psala. :-) 

Garfie já ti nevím, jestli všichni Aziate, myslím si, že třeba Číňani už trochu umí ten systém obcházet, minimálně hledat pro sebe výhodná řešení nebo jak to říct a Indové, to je už úplná volná tvorba. 

Ale ti Korejci jsou dost jasní. Taky mají asi k Japoncům nejblíž. 

Ještě máme známého dlouhodobě v Mongolsku, tak to příležitostně zjistím, jak to mají tam. 

continuity Mongolsko budou podle mě taky obcházeči. :-) To už je trochu jiná Asie. Ale máš pravdu, že Korejci a Japonci k sobě mají hodně blízko. 

Garfie a ve Vietnamu byl tchán a to byl před 30 lety úplně volnej ring. Třeba zemědělci spávali zabalení v dekách napříč silnici, aby jim někdo neukradl úrodu. A on po te silnici jezdil na letiště a když se tam něco semlelo, tak i v noci a potřeboval se tam samozřejmě dostat co nejrychleji. Říkal, že se strašně bál, že někoho přejede.

Nebo jediný použitelný bazén v Hanoji byl na ruske ambasádě. Takže v pondělí měnili vodu v hotelovém bazénu a do středy to nějak šlo. Pak už se do konce tydne chodili koupat k těm Rusům. ( To byl nějaký začátek 80. let, se SSSR na věčné časy a nikdy jinak, buď mohli kluci do ruské školy nebo do žádný, takže nechodili rok nikam .)

continuity Hustý historky!  Ty jo, ale stejně bych takový pobyt ve Vietnamu brala, jak na to muž vzpomíná? 

Garfie rozhodně dobře, ale on je takový rozporný v tomto: stěhovat se natrvalo maximálně tak o 10 km dál, ale cestuje rád. Navíc nemusel rok do školy. Museli na nějaké přezkoušení, ale on byl někde na prvním stupni, to se dalo. 

Chtěl by se tam zas podívat, švagr tam byl na měsíc nějak rok před COVIDem. 

continuity Manžel od kamarádky žil jako malý v Súdánu, to mi vždycky přišlo hrozně exotické i na ta 80.léta, kdy Češi jezdili pracovat na různá zajímavá místa. 

Do Vietnamu bych taky ráda, trochu doufám, že by se nám to mohlo podařit odtud trochu levněji, ale moc to nevidím. 

Můžu trochu toho chlubení a sdílení radosti? Konečně se mi podařilo dotáhnout obyvák, vypakovat krabice a zarámovat obrazy. Myslím, že z mála se podařilo vytřískat dost (kupříkladu křesílka jsou kempingová a běžně je stěhujeme na terasu, případně skládám, když je třeba prostor, stejně tak ty stolky se pohybují různě v prostoru venku i uvnitř). A dokonce se vešel i ten Čapek, koupený v místním bazaru, ten mi dělal starosti, protože se málem nevešel na žádnou stěnu! 

No a kvůli teplotám jsme přestěhovali sezení z terasy na "zahrádku" (to je trochu přehnaný výraz, protože je to takové zádveří za kuchyní), ale vypadá to super a navíc jsem takhle se sklenkou campari s ledem vzhlédla a zjistila, že ten velký strom je citrus!!  Škoda, že ten druhý není kaki, to bych byla šťastná jako blecha!

Garfie - máš to moc hezký, útulný a píšeš strašně zajímavě, je to fajn, když nám tu zprostředkuješ život tam. 

Garfie aaaaaaa ty si taká šikovná. Zvládla si to uplne super. Je ro krásne útulné a to sedenie vonku . Uplne citim vôňu citrusu

Garfie mate to krasny.

Garfie moc pekne jsi to zaridila. Utulny to mate. A ten Capek je

kaki by bylo, pravda, lepsi, ale i citron zuzijes. Kolik stoji v krame? :))

moora Není tak moc drahý, jako ostatní ovoce (i když teď v sobotu se mi podařilo uchvátit čtyři broskve ve výprodeji za cca sto korun, běžně stojí trojnásobek, tak asi jediné, co letos ochutnáme ), ale myslím, že tak těch 20 korun za jeden dáš. 

jitřenka Děkuji moc! 

Janulik03 Ginger Díky díky, trochu to ještě dotáhneme, ale jako základ jsem moc spokojená!