Lamicka Zajímavé je, že ona se označuje pořád za občanku Ukrajiny. Opravdu to hodně vždycky zdůrazňovala, i dnes. Překvapilo mě to. Člověk jí ráno vyjádří podporu a ona odepíše, že je ráda, že chce, aby se to povedlo a nacisté byli z Ukrajiny vyhnáni a že jim potom bude dobře.
Ta "národnostní" situace je na Ukrajině strašně složitá. Už v carském Rusku a pak v SSSR probíhalo (násilné) přesouvání velkých skupin obyvatel, čímž docházelo kromě jiného k mísení jazyků. Vznikl například speciální jazyk smíchaný z ukrajinštiny a ruštiny, kterým se mluví například právě v oblastech kolem rusko-ukrajinske hranice. Zhruba se dá říct, že jazyk (nebo světonázor) tam s národností nesouvisí.
Jiným příkladem je právě Krym a jižní Ukrajina, setkala jsem se s holkou, jejíž prarodiče byli po válce přesídleni že středního Ruska do Chersonu (dnes jih Ukrajiny) a ona, ačkoli 2. generace a mladší než já, neuměla pořádně ukrajinsky a považovala se za Rusku, ačkoli státní příslušnost měla ukrajinskou. V Sevastopoli mi dokonce jedna paní řekla, že není ani Ruska, ani Ukrajinka, ale že je prostě "ze Sevastopole".
S těmi nacisty to vychází ze zkušenosti z války, ale o tom nevím téměř nic.